Depersonalizace/Derealizace

Dnes se chci bavit o méně známém symptomu OCD – depersonalizaci a derealizaci. Je to jeden z těch děsivějších symptomů, u kterých máte pocit, že jste asi přišli o rozum. Já jsem to tak měla.

Nejhorší epizody mého OCD trvaly i měsíce, které jsem strávila pod tlakem extrémní úzkosti a strachu. Prakticky jsem nemyslela na nic jiného. Pomalu jsem přestávala vnímat sama sebe jako člověka a začala jsem se cítit spíše jako "chodící OCD", protože se můj život točil jen kolem něj. A najednou jsem se podívala do zrcadla a nepoznala jsem tu osobu, která se na mě v odrazu dívá. Koukala jsem na sebe, ale jako bych to nebyla já. Nedokázala jsem se emocionálně propojit s osobou v zrcadle. Bylo to, jako bych se koukala na někoho úplně jiného.

Bylo to děsivé. Musela jsem se na sebe dívat pořád dokola. Jen můj vlastní odraz v telefonu mě dokázal rozhodit, protože ani tam jsem se nepoznávala. Koukala jsem na staré fotky, abych si připomněla, jak vlastně vypadám. Ani tam jsem se nepoznávala, jako bych se dívala na cizího.

Trvalo to týdny, během kterých mi přišlo, že jedu na autopilota, protože jsem vůbec nevnímala a všechno mi přišlo hrozně v mlze. Vůbec jsem nevěděla, co se to děje. Protože jsem o tom nikdy neslyšela a nevěděla, že i to může být součástí OCD.

Co tedy vlastně je a jak vzniká depersonalizace a derealizace?

Depersonalizace způsobuje pocit oddělení či odpojení od vlastního těla nebo sebe sama. Může vám připadat, že se na sebe díváte zvenčí, nebo že jste ve snu, nebo dokonce, že nejste sami sebou.

• Fyzické odpojení: Může se vám zdát, že vaše tělo nepatří vám, nebo můžete mít zkreslený pocit své fyzické existence (jako pocit znecitlivění nebo pocit, že plujete).
• Nedostatek kontroly: Můžete mít pocit, že procházíte rutinou, ale nejste plně zapojeni do toho, co se děje.
• Zkušenost mimo tělo: Je to, jako kdybyste pozorovali své vlastní činy, nebo emoce z dálky, jako byste sledovali sebe na filmovém plátně, ale nebyli součástí scény.

Derealizace je příbuzná depersonalizaci, ale liší se tím, že máte pocit, že svět kolem vás je nereálný, neskutečný, nebo nějak zkreslený.

• Zkreslené okolí: Lidé nebo objekty mohou vypadat divně, vzdáleně, nebo změněně — barvy mohou vypadat jinak nebo obličeje mohou vypadat rozmazaně, nebo neznámě.
• Zkreslení času: Pocit, že čas běží jinak — buď se zrychluje, nebo zpomaluje.
• Odpojení od reality: Může se zdát, že svět je falešný nebo že jste v nějakém filmu, a ne v reálném životě.

Proč vzniká a jak souvisí s OCD?

Derealizace a depersonalizace vznikají při extrémním psychickém stresu a úzkosti či panice. Může být způsobena i neustálou ruminací a psychickým vyčerpáním.

• OCD a depersonalizace: Když jste hluboko ve svém OCD, zejména pokud máte existenciální nebo invazivní myšlenky, může to vytvořit pocit, že jste odpojeni od sebe sama. To může způsobit depersonalizaci — jste tak zahlceni otázkami a bojem s myšlenkami, že zapomenete, kdo skutečně jste, nebo cítíte otupělost vůči svým emocím.
• OCD a derealizace: Intenzivní strach, zmatek a soustředění na určité myšlenky mohou také zkreslit vaše vnímání reality. U derealizace může svět kolem vás vypadat snově nebo podivně, když jste přetíženi, zejména pokud je váš mozek ve "režimu přežití," snažíc se uniknout před neustálým stresem.

Co s tím?

Depersonalizace a derealizace jsou velice děsivé stavy, ale naštěstí jsou často dočasné a většinou postupně sami zmizí, když je OCD drženo na uzdě.

Pokud máte pocit, že něčím takovým trpíte, sdělte to svému lékaři. Není to nic, za co se musíte stydět, a rozhodně jste se nezbláznili. Je to pouze reakce vašeho mozku na trauma, které může OCD způsobovat.

Prosím, dávejte na sebe pozor. Jsem tu pro vás. 🖤